1matr1kulace

Sorry, this entry is only available in Czech. For the sake of viewer convenience, the content is shown below in the alternative language. You may click the link to switch the active language.

Letošní rok designových výstav v galerii Kvalitář je věnovaný oblasti, ve které má český design velmi stabilní renomé – sklu. Nejsou to pouze vhodné podmínky písečného podloží Severních Čech, tradice a zručnost sklářského řemesla, ale nejvíce je to snad kreativní myšlení a tvrdá práce českých designérů, díky nimž máme v této komoditě tak dobré jméno.

Jen málokdo by oponoval názoru, že skutečně pevný základ veškerého snažení začíná ruku v ruce s kvalitním vzděláním a tvůrčím dialogem pedagog – student. Sklářské umění v sobě tuto podmínku ukrývá ještě o řád více, neboť se jedná o rukodělné řemeslo, spojené s aspekty uměleckými, obchodními i produkčními. Na výstavě 1matr1kulace máme možnost nahlédnout přímo do nitra začátku několikaletého zázemí ateliéru Skla, který začal před 1 rokem vést Marcel Mochal z designérského studia LLEV. Společně s teoretikem a pedagogem univerzity J. E. Purkyně Jaroslavem J. Polaneckým, odbornou asistentkou a sklářkou Barborou Štefánkovou se rozhodli o zcela nové uchopení tohoto nesnadného oboru. Již po prvním roce je vidět, že čerstvá energie ateliéru přinesla zcela nesporné pozitivní výsledky.

První strana mince nabízí inovativní přístup vůči nově nastupující sklářské generaci, které se tento ateliér snaží vytyčit správně profilovanou cestu plnou výzev a příležitostí (mimko jiné v podobě zde prezentované výstavy). Vedení ateliéru studenty bakalářského programu nikterak kreativně nesvazuje, ale zcela znatelně nutí studenty již od samého počátku ke komplexním řešením daných problémů. Výborným příkladem zaměření se na komplexnost pojímání pedagogického přístupu byla tvorba nové školní galerie, nebo společné cesty za poznáním zahraniční designérské scény. Na straně druhé můžeme vidět profilovaný přístup vůči magisterským studentům, jejichž práce vykazují určité společné aspekty ateliéru, kterým bych zde věnoval bližší pozornost.

Bezpochyby neobyčejná práce Nikoly Čermákové nazvaná příznačně Akce – reakce je skvělým příkladem designérské práce, která v sobě pojí konceptuální, kinetické i technicistní aspekty. Dílo se skládá z dominantní skleněné koule plnící funkci kyvadla, tedy tělesa volně otočného kolem vodorovné osy. Divákovou interakcí – uvedením této koule do pohybu se spustí řetězová reakce postupného rozsvěcování kabelového labyrintu. Záměr autorky mapuje teorii kauzality, každodenního rozhodování, “butterfly effectu”, jednoduše procesů, kterým každý z nás přichází neustále v konfrontaci. Sklářské umění v podobě perfektně vyrobené koule opatřené skleněným závitem zde syntetizuje s konceptuálním pojetím celé práce, což je na poli českého designu přístup spíše ojedinělý.

Projekt Marcely Šilhánové Naprostý průměr je postavená zkoumání sociologického jevu. Katalyzačním podnětem zde bylo zamyšlení se nad podstatou dravého kariérního růstu (který je často designérům vlastní) kontra pozvolnému až stoickému životnímu přístupu. Tento smířlivý posun ve vnímání autorky vycházel ze zkoumání Gaussovy křivky poukazující na majoritní zastoupení inteligenční a schopnostní úrovně většinové společnosti a následné snaze o reflexi průměrnosti jako takové. Průměrnost se rozhodla ztvárnit kinetickým objektem, obsahujícím se svých útrobách kouli, která jej permanentně stabilizuje i vychyluje zároveň. Tento objekt je tedy kinetickou sochou, jakýmsi soustředným kyvadlem, které osově neustále mění svou pozici.

Celkové site-specific pojetí výstavy 1matr1kulace, jejíž instalace se v čase rozevírá a mění tak svou podobu, výborně ilustruje obecnější nové pojetí tohoto ateliéru. Jeho společnými proměnnými může být jednoznačná snaha o expanzi skla jako takévého, neboť je to materiál zcela bez pochyby nadčasový. Dále je to pojímání designérských technik v konfrontaci s moderními technologiemi a v neposlední řadě celý ateliér jeví explicitní snahu o překračování zažitých mantinelů tohoto oboru, za což si jej po prvním absolvovaném ročníku můžeme velmi vážit.