Hraniční polohy tradice

Sorry, this entry is only available in Czech. For the sake of viewer convenience, the content is shown below in the alternative language. You may click the link to switch the active language.

Výstavní a prodejní galerie Kvalitář Vás zve na v pořadí již druhou výstavu současného umění. Čtveřici umělců Luďka Rathouského (*1975), Ondřeje Brodyho (*1980), Benedikta Tolara (*1975) a Jonáše Rosůlka (*1986) představujeme ve vzájemném dialogu, jehož společným tématem je zájem o rozkladné síly a vztah k minulosti.

Vystavené projekty čtyř umělců propojuje zájem o tradici, ke které přistupují s preciznosti sobě vlastní. Navázání na historii malby, sochy či dekorativních doplňků lze sledovat jako kontaktní plochu jinak veskrze odlišných uměleckých směřování. Dekadentní kožešinky pro interiér od Ondřeje Brodyho, připomínající trofeje pořizované během koloniálních cest v 19. století, jsou nejvyhrocenější polohou přehodnocování tradice. Namísto tygří či medvědí kůže, které známe ze zámeckých místností, si však do obývacího pokoje můžeme koupit kobereček z domácího miláčka – psa či kočky. u Brodyho je součástí práce posun objektu, který neměl v minulosti ambici být uměním, k volnému umění. Odlišnou strategii volí Luděk Rathouský, který sleduje linku dějin umění, když tradiční metodu olejomalby používá jazykem současnosti. Vrstvení a otisky charakteristické pro středověké obrazy slouží malíři k zachycení minimalistických objektů, bohaté barvy a jejich náročné zpracování připomíná konstruktivistické vize. v Kvalitáři představujeme soubor vztahující se k notoricky známému středověkému oltáři. Skupina spících osob a tři ptáčci umístění v geometrickém prostoru jsou přímou parafrází Olivetské hory Mistra třeboňského oltáře.

Odlišný přístup volí třetí vystavující Benedikt Tolar a jeho východiska jsou poněkud odlišná
od prvních dvou zmíněných. Autor se soustřeďuje na práci s předměty denního užití, těch které přehlížíme a nevěnujeme jim žádnou pozornost. Nalezené objekty Tolar upravuje a zkrášluje. Taková estetizace dává již nepoužitelným objektům nové poslání, jenž je může navrátit do domácího prostředí.

Stranou a přesto v logické návaznosti stojí video studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jonáše Rosůlka. Tajuplný pohled do krajiny, ve kterém nahlížíme do záhadného a přesto zcela reálného prostředí opuštěné vojenské základny. Skryté posuny v konvenčním pohledu na svět a odkrývání neviděného směřuje k novému vnímání světa kolem nás.

Ondřej Brody studoval na řadě zahraničních uměleckých škol (Havana, Berlín, Seattle) a své vzdělání završil na Akademii Výtvarných Umění (AVU) v Praze u Vladimíra Skrepla. Po ukončení studia na AVU byl v roce 2008 nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Provokativní projekty, které se často pohybují na hraně pornografie, kýče a společenské provokace jsou oceňovány nejen u nás,
ale i v zahraničí. Spolupracuje s finským umělcem Kristoferem Paetauem a s Evženem Šimerou v nedávné době založil vzdělávací platformu Scholastiku, kde také vyučuje.

Luděk Rathouský vystudoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Navštěvoval ateliéry Jiřího Davida, Vladimíra Skrepla, Veroniky Bromové a Michaela Rittstein. Dnes vede ateliér malby na FaVU v Brně. Stejně jako se během studia pohyboval mezi umělci přistupujícími k výtvarnému umění
z odlišných úhlů pohledu, také on postupně zkoumal různé možnosti projevu od konceptuálních projektů se skupinou Rafani, přes groteskní příběhy až po vystavené olejomalby. v roce 2004 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Je zastoupen mimo jiné ve sbírce Národní Galerie v Praze, Galerii Vaňkovka v Brně, v sbírce Marek (Ivo a Zdenek Markovi) i v soukromé kolekci Jiřího George Dokoupila.

Benedikt Tolar vystudoval na pražské Akademii výtvarných umění v Praze. Navštěvoval ateliér malby vedený Vladimírem Skreplem a ateliér sochy Karla Nepraše. Pro umělce je charakteristický zájem
o vtip, práce s každodenními předměty a jejich estetizace. Benedikt Tolar je zastoupen mimo jiné
ve sbírce Národní galerie v Praze, v Galerii Klatovy – Klenová a v soukromé sbírce Marek (Ivo a Zdenek Markovi). v současné době vyučuje na Ústavu umění a designu v Plzni.

Jonáš Rosůlek je studentem na VŠUP v ateliéru Supermédia (Federico Diaz a David Kořínek). Zajímá se především o video a fotografii. Jeho práce se vyznačují příznačnou divadelností a konstruovaností, která má své kořeny v Rosůlkově studiu scénografie na brněnské JAMU. Snaha zachytit neobvyklé děje v reálném světě, ne je konstruovat s pomocí postprodukce, připomíná strategie vlastní divadelní scénografie.