It’s Oh So Quiet

Abstraktní malba Antonie Stanové působí jako spletité bludiště složené ze skrytých znaků, symbolů. Jednotlivé fragmenty v sobě však nesou konkrétní informace, které jsou zaznamenány pod vizuální zkratkou. Jejich spojení vytváří náhodné narativy a uvolněné asociace. Pro její malbu je charakteristický procesuální přístup k zaznamenávání okolních vlivů. Na obraze tak postupně vzniká autorčin osobní deníkový záznam. Každý obraz má svůj kód, který je založen na intuitivním postupu vycházejícím z autorčina nitra.

Charakteristické je pro ni také použití materiálu. Svoje díla tvoří na nízkogramážová plátna, na kterých absentuje podkladová vrstva. Jemná substance umožňuje rozptýlení použití jednotlivých médií, které na obraz nanáší. Právě charakteristický přístup k transparentní textilii narušuje sterilitu galerijního prostoru a vytváří tak zcela nový osobní pohled. V její tvorbě je důležitá práce se světlem, které v prostoru vytváří difúzi, a to nám umožňuje pohrát si s vlastní imaginací.

Dominantním prvkem na výstavě je jídelní tabule, která v sobě nese skrytou symboliku, opulentní hostina ve skutečnosti diváka nabádá k pochopení její práce a přístupu k sestavování vlastních inspiračních zdrojů. Antonie ve svých obrazech opakuje tvarosloví lidského těla, ke kterému vztahuje konkrétní příběh. Například motiv lidských očí, který odkazuje v barokních dobách nosili milenci namísto medailonu, aby utajili identitu své tajné lásky. Oči přitom dokáží o člověku prozradit nejvíce.

V galerii Kvalitář autorka představuje svoji úplně první sólovou výstavu, kde diváka zve do svého vlastního světa – světa biomorfních motivů, barokních vzorů, islámského dekoru, anatomických nákresů, otisků prstů, expresivních křivek. Jednotlivé motivy na jejích plátnech působí jako na sobě nezávislé, přesto do sebe přesně zapadají. Její vyjadřovací způsob se odchyluje k od zavedených představ a autorka si tak vytváří svoji vlastní manýru. Výsledkem je tak zdánlivě nesouvislá skrumáž obrazů skládaná z fragmentů vlastní paměti.

Antonie Stanová (*1995, Praha) studuje ve druhém ročníku Atelieru intermediální konfrontace Jiřího Davida na pražské UMPRUM. Aktuálně je na stáži v Atelieru hostujícího pedagoga u Niny Beier a Slávy Sobotovičové. Dílo Antonie Stanové bylo představeno na kolektivních výstavách The Hills Have Eyes (HotDock project space, Bratislava 2019), Extra Care (DOX+, ARCHIP, Praha 2018), 8/8 (ARCHIP, Praha 2017).¨