Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí
Návrat objektu a Neklid věcí

Návrat objektu a Neklid věcí

Marisa Olson, Annabelle Arlie, Iain Ball, Delong, Constant Dullaart, Tereza Fišerová – Evžen Šimera, Martin Kohout, Martin Kolarov – Filip Dvořák, Kristýna Lutzová, Štěpán Marko, Richard Nikl – Jan Brož, Nik Timková – Jakub Hošek, Magdaléna Vojteková, Ted Whitaker

11. 9. 2015 – 6. 11. 2015

Kurátor: Václav Janoščík


Návrat objektu
Marisa Olson
+
Neklid věcí
Vystavující umělci: Annabelle Arlie, Iain Ball, Delong, Constant Dullaart, Tereza Fišerová – Evžen Šimera, Martin Kohout, Martin Kolarov – Filip Dvořák, Kristýna Lutzová, Štěpán Marko, Richard Nikl – Jan Brož, Nik Timková – Jakub Hošek, Magdaléna Vojteková, Ted Whitaker
Kurátor: Václav Janoščík
11. 9. – 6. 11. 2015
 
„Někdy se prostě necháme unést objektem, který reprezentuje [objekt].“ Martin Kohout1
 
Dějiny umění (20. století) jsou často vyprávěny v rámci procesu dematerializace, odvratu od řemeslné práce (deskilling), či estetiky nebo v rámci rozvolňování mediální specifičnosti. Nejaktuálnější, a snad i nejvlivnější explozi tohoto chápání umění, vyvolal vývoj internetu. Těžiště obou generací, které s ním pracovaly, net.art i postinternet, bývá spatřováno v samotném virtuálním prostředí a jeho specifické časovosti. v opačném směru ale internet a jeho formy interakce přináší také obnovený zájem o objekt.
 
Existují různé důvody k tomuto tvůrčímu východisku, od samotného přechodu z online prostředí do prostoru galerie, kterou tematizuje známý projekt Artie Vierkanta Image Object2, až po reflexi komodifikace objektů v současné kultuře, na ní naráží na úrovni teorie hnutí akceleracionismu3a z hlediska estetiky DIS images.4Ale tuto dynamiku lze sledovat v samotném virtuálním prostoru; jako příklad uveďme alespoň „internet věcí“.5 V této napjaté a rychle se vyvíjející situaci poháněné nesmírným tlakem očekávání, se roviny teorie a praxe někdy až příliš snadno protínají. Zejména spojení spekulativního realismu a objektově orientované ontologie s některými záblesky současného umění nás může svádět.
 
Právě z pohledu spekulativního realismu se celá filosofie posledních dvou století uzavřela do postkantovského schématu subjektu a objektu. První z této dvojice, ať již jako filosof nebo umělec, nazírá právě objekt a bytí obou je vázáno na tuto reflexi. Ale filosofové i umělci se nedávno obrátili právě k problému „ne-lidského“ (inhuman),6 ve snaze zaujmout pozici bez subjektu.
 
Chceme se vyhnout zkratkám vyvěrajícím z povrchní filosofické kontextualizace a využití blyštivých pojmů. Pokoušíme se spíše o rozevření prostoru pro další diskusi uvnitř gravitační síly těchto pojmů a teorií. Výstava se soustředí na důležitost, kterou v současném umění mají objekty a jejich objektovost, ale také na jejich schopnost konfrontovat formy aktuálního systému kulturní distribuce (objektů).
 
Práce s objektem a objektovostí, kterou můžeme sledovat u vystavených děl, tak není náhodná, ale zároveň ji nelze redukovat na tuto rovinu. Chceme se zaměřit na moment rozevření objektu. Může spočívat v doteku, touze nebo ulpívání na něm, které mohou ústit až v to, co Timothy Morton nazývá „naladěním se na objekt“.7 Ale stejně tak se mohou pohybovat na hranici našeho chápání objektovosti i na hraně objektů samotných.
 
Tento moment konfrontace člověka (subjektu) s objektem je rozehrán a přivlastněn samotnými díly. Jejich objektovost se rozvírá a získává svérázný i autonomní, estetický či konceptuální tvar. Objekt překonává své fyzické hranice – jsou přilnavé, roztavené a interobjektové. Obrat k objektu (turn to the object) se stává naladěním se na objekt (tune to the object). Není to divák nebo lidská bytost, která se obrací nazpět, k pasivnímu objektu. Je to sám objekt, který se obrací a dívá.
 
Výstava se rozhodně nepokouší o reprezentativní přehled. Ten by byl nejen marný, ale také v napětí k celé koncepci. Chceme spíše rozehrát různé a osobité způsoby, kterými současní umělci dávají hlas bytí objektů.  Naším cílem je rozšířit možné pole porozumění objektů a jejich objektovosti v současné kultuře, které by rezonovalo v kontextu spekulativního realismu, objektově orientované ontologie, postinternetu a akceleracionismu. Celý tento projekt vyvěrá z hluboké, a snad i naivní víry v to, že právě dialog mezi uměním a filosofií je tím, co dnes potřebujeme.
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
1 http://www.aqnb.com/2015/05/26/martin-kohout-figures-p/
2 http://artievierkant.com/imageobjects.php
3 http://www.urbanomic.com/pub_accelerate.php
4 http://disimages.com
5 http://en.wikipedia.org/wiki/Internet_of_Things
6 Take Inhuman exhibition taking place in Fridericianum and Alien phenomenology coined by Ian Bogost as recent instances of such interest.
http://www.fridericianum.org/exhibitions/inhuman
Bogost, Ian (2012). University of Minnesota Press.
7 Morton Timothy (2013), Hyperobjects, Philosophy and Ecology after the End of the World, University of Minnesota Press, p. 174.