New Glass Selection

Milan Houser, Anna Jozová, Jiří Krejčiřík,

8. 2. – 30. 4. 2021

Kurátor: Jan Dotřel


Výstava New glass selection propojuje umělce, kteří se ve své sklářské tvorbě pohybují na poli volného umění a umění užitého. Představuje autora, který je v galerii Kvalitář etablovaný, spolu s autory, které jsme doposud nevystavovali. První umělec si prosadil se svým svébytným vizuálním jazykem, zaměřeným na médium klasického závěsného obrazu s přesahem do tvorby objektové a nyní je zde poprvé vystaven v novém kontextu, spolu s dvěma představiteli umění užitého – konkrétně pak sklářství. 

Milan Houser s galerií Kvalitář spolupracuje již od jejího samotného založení. V jeho práci se nachází několik kontinuálních charakteristik. Na první lze souborně nazírat jako na metamorfované malířské techniky. V malířské práci totiž vymizela veškerá gestika i práce se štětcem. Akvarel, či olej je nahrazen litým lakem, jenž je někdy sedimentačně, jindy drippingově nanášen na tradiční šepsované plátno. Autor je absolventem Ateliéru monumentální tvorby Aleše Veselého a po celou jeho profesní kariéru ho tedy provází objektový přesah. Další rovinou jeho tvorby je experiment se zvoleným materiálem. Pracuje s lakem, širokou paletou kovů a nově právě i se sklem. Plastiky, které z něj vylévá, nesou svou osobitou vizualitu, která vědomě navazuje na fluidní a procesuální povahu jeho ostatních prací. Fascinujícím a důležitým prvkem prací Milana Housera je jeho prvotní observace fyzikálních jevů a následný experiment, až poté vzniká finální podoba uměleckého díla.

První zástupkyní užitého umění je Anna Jožová, která v současné době studuje Ateliér Skla Ronyho Plesla. Autorka si během poměrně krátké doby vybudovala svébytný designérský rukopis kombinující materiálovou pluralitu se sofistikovanou nadsázkou. Ikonickou sérií je bezesporu cyklus Líza, který humorně reaguje na tradiční technologii muránského skla, které je nahrazeno materiálem i technikou mnohem profánnější. Experimentální a nekonvenční přístup autorka prokázala v dílech Keto a Gaia, které spojuje environmentálně-kritický aspekt. Zatímco sedimentární vrstvy díla Gaia v sobě obsahují písek z míst, která zaniknou vinou nepříznivých vlivů, cyklus Keto je založen na principu recyklace odpadního materiálu. Souborně můžeme v práci Anny Jožové vidět vysokou míru materiálové odvahy, se kterou k disciplíně skleněné vázy přistupuje – v jistých kritériích tohoto tradičního tématu využívá jeho mantinely, jindy je zcela záměrně, až satiricky překračuje.

Výstavu za participanty designu uzavírá Jiří Krejčiřík, který v současné době pro Ronyho Plesla pracuje. Jiřího designérský profl sleduje zejména dialog mezi historizujícími prvky dějin umění a architektury s jejich současnými formami. Dominantním dílem výstavy je bezesporu jeho práce Veltrusy Mansion, ve kterém využil přirozeně padlé stromy a dřevo z rozebraného zámeckého atlánu z Veltruského panství, které proměnil v solitérní stůl. Kontext místa a historie zámku je odkazem a inspirací jeho podoby. V cyklu Heritage / Contemporary Jiří rehabilituje českou tradici broušeného křišťálu na základě kombinace s novou formou hutního skla. Každý jednotlivý objekt má punc jedinečnosti, neboť upcykluje již existující skleněné prvky, jímž autor vdechuje nový kontext. Reverzibilita, recyklace a kontext jsou aspekty tvorby Jiřího Krejčiříka, které můžeme nalézt i v jeho dalších zpracovaných sériích. Autorovo umělecké uvažování není možné svázat čistě pod jeden element užitého umění, neboť často přechází do site-specific, či dokonce architektury.

Výsledné setkání autorů v podobě výstavy New Glass Selection je signifikantní i pro samotný profil galerie Kvalitář. Ta totiž dlouhodobě propojuje zástupce volného umění přesahující do atributů umění užitého a naopak. Divák má možnost se ponořit do mnohovrstevnatého uvažování o středoevropské tradici skla, která vtiskla lokálnímu historickému kontextu jeho nezpochybnitelnou unikátnost a nyní je zde transformována do současných vizuálních kódů. Obdobné styčné body všech tří autorů najdeme v principu recyklace a experimentální povahy strategií jejich tvorby. Tento element zrcadlí i architektura výstavy, jejíž základ stojí na využití odpadového materiálu z dřevěného přířezu, který je ponechán v jeho původních rozměrech i s jeho nedokonalostmi. Celkový koncept výstavy tedy stojí na kombinaci exkluzivity autorského uvažování i samotného materiálu a jisté formy sofistikovaného trashe.

 

Kurátor výstavy: Jan Dotřel

Architektura. Fotodokumentace: David Růžička