Moderní vyjádření lineárního vesnického stavení.
Architektonické a urbanistické řešení vychází z původní historické vesnické zástavby lokality v Královehradeckém kraji. Jak je patrné z archivní katastrální mapy z roku 1840, byla lokalita zastavěna individuální zástavbou tvořenou převážně lineárními hospodářskými staveními doplněnými dalšími hospodářskými budovami a chalupami domkářů. Hospodářská stavení byla většinou orientována k veřejnému prostoru čelní stranou, k podélné straně budovy přiléhal hospodářský dvůr, od veřejného prostoru oddělený plotem s vraty a předzahrádkou. Za vlastním stavením a dvorem se nalézaly další hospodářské budovy a většinou sad či menší vodní plocha, na které dál navazovalo pole a dále les.
Architektonické tvarosloví a členění historických hospodářských stavení v místním kraji:
- Obdélný půdorys
- Jednopodlažní dům se skladovým podkrovím
- Sedlová střecha o sklonu přibližně 45°
- Minimální přesah střechy
- Alespoň trojdílné členění půdorysu – obytná část (světnice), kuchyň s navazující spíží a sýpkou přes vstupní chodbu, chlév, průjezdný mlat s navazující stodolou a pernou (sklad slámy)
- Vstup v podélné stěně
- Do roku 1840 byly budovy celodřevěné (roubené s prkenným bedněním a šindelovou či doškovou střechou) v pozdějších letech zděné
Navrhovaný rodinný dům přebírá typologii původních vesnických stavení v Královehradeckém kraji. Je navržen jako obdélný dům se sedlovou střechou bez přesahu a trojdílným půdorysem. Samostatně stojící garáž (s kontextem na stodolu a pernu) a samostatně stojící obytná část (s kontextem na světnici, kuchyň, spíž, sýpku, chlév a chodbu) jsou hmotově (vizuálně) těsně spojeny samostatně stojícím průchozím přístřeškem (s kontextem na průjezdný mlat). Návrh takto splňuje regulační podmínky: obytný dům do zastavěné plochy 200m2, samostatně stojící garáž a samostatně stojící přístřešek. Zástavba je doplněna samostatně stojící saunou v jižní části zahrady o zastavěné ploše 25m2 (kontext na samostatně stojící hospodářské budovy).
Podélná osa hlavních budov je orientována v severojižním směru a jsou osazeny ve východní části pozemku mimo ochranné pásmo lesa. Garáž je orientována k jihu co nejblíže k přístupové komunikaci. Komunikace je provedena z drátkobetonu a zároveň tvoří odstavnou plochu pod přístřeškem, kterým můžeme přímo projít na terasu s bazénem přiléhající k západní straně domu. Pozemek je oplocen na jižní straně monolitickým betonovým plotem a vjezdovou bránou v černé barvě, na západě podél lesa je pozemek oplocen živým plotem.
Dispozice rodinného domu je rozdělena do tří částí: vstupní, obytné denní a soukromé spací. Vstupní zádveří je orientováno v jihozápadní části domu a je přístupno hlavním vchodem přímo zpod přístřešku. K zádveří ve východní části přiléhá průchozí šatna a wc. Na zádveří navazuje obývací pokoj s kuchyňským koutem a galerií v podkroví přístupnou vřetenovým schodištěm. Spací soukromá část navazuje na obývací pokoj v severní části domu (pod galerií), je rozdělena na dvě části: západní s hlavní ložnicí, koupelnou a šatní chodbou a východní se dvěma pokoji, koupelnou, šatní chodbou a prádelnou se skladem.
Jak již bylo popsáno, objekt je navržen jako soubor tří těsně vedle sebe stojících samostatných budov tvořících liniovou stavbu. Jelikož je záměrem dosáhnout co nejmenšího možného měřítka, nejsou hlavní obvodové stěny paralelní. Díky zešikmení (rozestupování) obvodových stěn dochází při zachování jednotného sklonu střechy (33° a 38°) stoupání a klesání hřebene střechy. Díky tomu budova nepůsobí tak mohutným dojmem. Ze stejného důvodu je severní část domu „rozvětvena“ do 3 ramen (každé s jedním pokojem) s vlastní čelní štítovou stranou. Takto je i díky nepřímému liniovému tvaru budovy dosaženo co nejmenšího vizuálního objemu budovy z různých pohledů. Tyto tvary mají taktéž kontinuitu v nepravidelné rostlé vesnické zástavbě.
Budovy jsou navrženy na samostatně stojících železobetonových deskách s pásovými základy. Hlavní konstrukční systém nosných stěn, stropu a střechy je tvořen zateplenými dřevěnými panely. Celá budova, včetně střechy, je opláštěna prkny ze sibiřského modřínu. Hydroizolace střechy je tvořena fólií skrytou pod dřevěným opláštěním. Střecha je odvodněna pomocí skrytých zaatikových žlabů a skrytých svodů pod dřevěným opláštěním budovy. Okna jsou hlíníková, antracitové barvy, s minimálním rámem.
Zprávu vypracoval: Ing.arch. Marek Habr