Výstava Reného Šulce v galerii Kvalitář představuje unikátní kolekci designových produktů z jeho nyní již desetiletého studia Inveno. Pro Reného Šulce neznamená design pouze vizuálně estetickou záležitost, ani čistě technologickou discpilínu, ale je v prvé řadě poznáním. Poznáním toho, jak životní procesy kolem něj fungují a jak je následně může skrze tuto znalost transformovat do kreativní části své tvorby. „Design je proces při němž pronikám k podstatě věci a poznávám ji.“ K této tvůrčí strategii kontextuálně odkazuje i název výstavy. Původní starořecký význam slova Organon je nástroj, prostředek myšlení či bádání a zároveň také představuje synonymum pro organickou propojenost mezi jednotlivými elementy. Toto vše můžeme nalézat v tvorbě Reného Šulce.
Fauna oceanum (Zvěřena oceánů)
Etymologie názvů, které René Šulc volí pro svá díla odkazují k mnohovrstevnaté a vzájemné provázanosti. Pojmenováním jeho prací dominují primárně termíny z organického i anorganického světa a tvoří tak dynamickou síť či mozaiku věnovanou poznávání naší reality. Produkty se nemusí s jejich inspiračním zdrojem ani nutně vizuálně podobat, podstatnější je jejich hlubší strukturální provázání.
Latimeria, ručně vyrobená dřevěná lavička, nese své pojmenování po nejdné z nejstarších žijích paryb na světě. Cocoon, tedy zámotek, vláknitý obal chránící vajíčka některých členovců se v Šulcově návrhu transformuje do aerodynamické cyklistické brašny. Octopus dolfeini je schopná v případě nebezpečí používat důmyslný systém mimikri a měni barvu i strukturu své kůže podle povrchu na kterém se nachází; lampa Octopus zase dokáže pomocí LED systému měnit barvy v RGB spektru. Další přírodní luminiscence, tedy spontánního záření jsou schopni například některého druhy medúz a hub, které byly pro Reného Šulce také jedním z hlubokých inspiračních kanálů.
Fiat Lux (Budiž světlo)
Fenomén světla je již od počátku lidských dějin elementárním zdrojem fascinace i klíčem k mnoha otázkám. Fyzikálně lze světlo posuzovat především z hlediska světleného toku, frekvenčního spektra, tedy barevnosti a světelného vlnění. v rámci designérské výroby představuje právě technologie svítidel jednu z nejobtížnějších disciplín. Konstrukce lampy v sobě obsahuje několik velice podstatných aspektů; od procesu výrobních technologií, základů elektroinstalce až po znalost funkcí světlených zdrojů. Spojení těchto technologických determinantů světla i jeho achetypálního hlubšího významu představují pro Reného Šulce důležitu korelaci. Právě toto propojení možností a limitů s transcendentálním „na počátku bylo světlo“ mě neustále inspiruje. Právě moment oddělení světla od tmy představuje cosi bytostně lidského. Kontextuálně pak nezáleží mnoho na tom, zda se jedná o prvotní jeskynní rozdělání ohně, či dlouhodobou kontemplaci nad výrobou moderního svítidla.
Celek je více než suma částí a celky nelze vždy vykládat z částí
Tato známá věta tvarové psychologie, tedy gestaltismu může analogicky platit i pro oblast designu. Pro Reného Šulce je nezbytné harmonické prolínaní vizuálních, funkčních i technologických elementů každého jednotlivých designových komponentů. Toto „síťové“, strukturální provázání však můžeme nalézat i v jeho tvorbě obecně. Témata, realizace i zdroje inspirace se neomezují na uzavřené jednotky, ale tvoří otevřený celek. Možností rovin čtení jeho tvorby je mnoho, zároveň se podporují a nevylučují. Autonomně tak vedle sebe stojí výrobky evokující houby, space-designové interiérové doplňky, které by mohly být futuristickou vizí daleké budoucnosti. Do nich jsou zasazeny zdravotní a rehabilitační pomůcky, jejichž propracovaná ergonomie vypovídá o tom, že jejich vznik mohl připomínat dlouhodobé kompoziční cvičení. Všechny tyto komponenty jsou rozdílné, ale společným vizuálním jazykem a tvoří tak jeden dynamický celek.
Uroboros
V drobných záhybech produktů Reného Šulce je cítit hluboké zkoumání a přemýšlení o věcech, kterým věnuje svou pozornost. Jedním ze zajímavých témat destiletého fungování studia Inveno je věnovaná sociálnímu rozměru životního cyklu. René Šulc se dlouhodobě věnuje jak výrobě dřevěných hraček, tak i interiérové a funční výbavě seniorských domů. Oba tyto směry designérského zaměření vyžadují vysokou míru empatie a pozornosti vůči velice citlivým kritétiím uživatelských skupina jako jsou děti, či staří lidé. Ergonomie francouzské berle, jídelního křesla, nebo koupelnového odpočívadla je vlastně obrácenou indexikální stopou samotných lidí. Tyto produkty jsou přímými reverzními otisky kontur lidského těla a proto musí být jejich konstrukce velice precizní.
Životní cyklus od jeho počátku se v detailech sofistikovaně navržené věci vrací opět k jeho konci a konec opět k novému začátku. Tak jako starodávný symbol Urobora – hada pojídajícího si vlastní ocas, který odkazuje k věčnému cyklickému návratu můžeme v tvorbě Reného Šulce nacházet toto cyklicko organické propojení.
curator: Jan Dotřel