VÁCLAV KRŮČEK
* 1955 Ostrava
Objekt svým obrazem.
… durée [trvání, prožívaný čas, (trvání zcela čisté, trvání neustálé změny – Henri Bergson)]
Václav Krůček, absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, ve své tvorbě zkoumá strukturu povrchů ve vztahu k iluzi obrazu. Odkaz střídmosti, redukce a přímého vyjádření čistě vizuálními prostředky se stal základní myšlenkou Krůčkova výtvarného programu. Jeho součástí je snaha o překonání zobrazující funkce tradičního obrazu, o překročení limitů malby – vytvářející většinou iluzi na ploše – ve prospěch určitého zpřítomnění, vyvolaného konkrétním optickým jevem.
Od počátku devadesátých let pracuje Krůček s bílými mřížkami a sítěmi předsazenými před bílou stěnu. Dovolují mu vytvářet aktivní meziprostor, ve kterém světla, stíny a barevné reflexe plynou, trvají. Prefabrikované mřížky, na kterých je aplikována akrylová barva, jsou modifikovány prostřiháváním a ohýbáním. Výsledkem je však teprve jejich vztah s bílou stěnou. Vytvořený “obraz“ pak není jednoznačný ve své emblematičnosti, ale rozlišující ve svém trvání.
Médium a podmínky, které determinují umění nepostihnou intuici durée – termín Henriho Bergsona, odhalující čisté trvání, trvání neustálé změny. Zdá se, že obrazy v umění netrvají, ale setrvávají ve svém ohraničení. Trvají pouze ve vzpomínkách, které jsou transparentní a nekontrastní. (V.K.)
Václav Krůček se v současnosti zaměřuje také na statické projekce objektů, které jsou v nízkém rozlišení promítány do místa, kde se nacházejí. Tyto projekce dále umožňují rozehrávat pole nízkých diferencí. Posun v těkající struktuře je modulativní, poukazuje na rezonanci identity objektu a obrazu.
Výstava Václava Krůčka v galerii Kvalitář představuje obě tyto výtvarné polohy, vyznačující se křehkostí a specifickou poetičností.