Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde
Budoucnost je zde

Budoucnost je zde

Martin Hofman a Petr Voříšek, Tomáš Pavlacký a Veronika Přikrylová

15. 4. 2015 – 29. 5. 2015


Konec státu, konec demokracie, konec prosperity nebo konec dějin umění patří pouze mezi jedny z diskutovaných milníků naší doby. Revize pojmu minulý, přítomný a budoucí nenechává chladnou ani teorii umění a sami umělci jsou nuceni žít a tvořit na území s nejistými hranicemi. Slovy Tylera Durdena, ústřední postavy románu Fight Club: „Nic není reálné. Vše je vzdálené. Vše je kopií kopie z kopie.“
 
Výstava s názvem Budoucnost je zde si jistě neklade ambici na tyto otázky odpovědět. Více než cokoli jiného zprostředkovává mediální konfrontaci různých pohledů na čas a prostor zachycené jako fyzikální proměnné, nikoli jako střet ideologických programů. Srovnání, které reprezentuje konfrontací několika různých médií, jmenovitě sochy, digitální projekce, zvuku a instalace, prezentuje nahlížení lidské reality skrze technologické nástroje operující s vlastními pravidly, ale současně i s omezujícími konstrukčními limity. Sama čtveřice představovaných autorů (přesněji dvě autorské dvojice) se ve výstavě střetává na základě selekce z pozice studentů uměleckých škol přihlášených do otevřené výzvy. Autoři své dílo v podstatě odevzdávají k libovolnému nakládání kurátorce a nově vzniklá kompilace demonstruje jeden z paradoxů naší doby, kdy je s uměním nakládáno jako s produktem podléhajícím výhradně institucionální interpretaci. Z technologického problému se stává otázka interpretace kombinovaných znaků – snaha o zachování vědomí ve světě plném minulých katastrof a budoucích konců.
 
Martin Hofman se narodil v roce 1992 v Domažlicích. Spolu s Petrem Voříškem studuje na Fakultě umění a architektury v Liberci obor Vizuální komunikace – digitální média u doc. Stanislava Zippeho. Hofmanovým hlavním tématem je již od druhého ročníku studia prostor a světlo. v tomto ohledu se stalo zásadní dílo Narušení prostoru, kdy na základě projekčního
mapování byl daný prostor pomocí světla, barev a jejich tvarů rozložen na více částí. Hofman v současnosti ve svých dílech zkoumá možnosti aditivního míchání barev a barevného modelu RGB (red, green, blue).
 
Tomáš Pavlacký se narodil roku 1987 v Uherském Hradišti. Od roku 2010 studuje v ateliéru sochařství 1 na Fakultě Výtvarných Umění VUT v Brně, nyní je v magisterském studijním programu. Svou tvorbou zasahuje do sféry digitálních médií, a to způsobem průzkumu hranice možností, které jsou nabízeny novými 3D technologiemi. Od roku 2013 se kontinuálně zabývá estetikou selhání ve virtuálním prostředí a následným reálným prostorovým zhmotněním tohoto jevu.
 
Veronika Přikrylová prošla ateliéry sochařství a environmentální tvorby na FaVU VUT v Brně, absolvovala stáž na pražské AVU u Artura Zmijewského a nyní studuje závěrečný ročník magisterského studia na UMPRUM v ateliéru sochařství. Ve své práci zkoumá především vztah mezi sochařským dílem a jeho fotografickou reprezentací. Její činnost se často vyznačuje kritickou reflexí galerijních i vzdělávacích institucí. Jednotlivé práce se pohybují od fotografických cyklů až po instalace s nalezenými předměty. Tyto hybridní složeniny jsou často ovlivněny jejím zájmem o projevy amatérských tvůrců či popkulturní sféry.
 
Petr Voříšek se narodil v roce 1990 v Liberci. v současné době studuje na Fakultě umění a architektury v Liberci v ateliéru Vizuální komunikace – digitální média u doc. Stanislava Zippeho. v jeho práci je zřetelný dlouhodobý zájem o zvuk. Od performancí využívajících starou elektroniku jako hudební nástroj pomocí zpětné vazby nebo elektromagnetického vlnění (Koncert pro konektor) přešel k samotnému programování.