Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák
Jiří David Milan Salák

Jiří David, Milan Salák

Jiří David, Milan Salák

8. 5. 2014 – 31. 7. 2014


… Jeden z členů skupiny, která se rychle znovu utvářela, byl zprvu o hodně méně než žák. Sérusier byl mladík, který uměl velmi pronikavě analyzovat a také se lehce vzrušoval – taková směs působí nesnáze. Žil téměř v trvalém stavu hrůzy, že se ukáže, jak jsou jeho nadšení prázdná a bezcenná, ale přesto ho to hnalo dál, aby byl nadšen a zkoumal příčiny, proč je nadšen.
 
 
… Gauguin a Sérusier právě dojídali oběd, přišel jsem na schůzku dost pozdě. Bylo o nich obecně známo, že jsou umělci nekonečných vibrací nespokojenosti, kontinuálního procesu zpochybňování, nového a nového ohledávání média své práce, respektive životní náplně, jak by oba řekli. i zde diskuze probíhala ve své absolutní neukončitelnosti naplno. Kupodivu spolu nikdy sami nevystavovali, vždy jako součást širších uskupení. Bylo tedy třeba uvažovat o adekvátním názvu pro tento nový moment jejich spolupráce. Samotná koncepce zůstávala v té chvíli ještě dost fluidní, což se ve skutečnosti nezměnilo až do zahájení výstavy. Gauguin si několikrát stěžuje, že se o něm píše, jak svoji práci předem systematicky plánuje. Opak je pravdou, říká, všechno mi vzniká skoro náhodně, promyšlení probíhá současně s impulsivními rozhodnutími. Nedaleko od místa setkání je antikvariát, venku zboží za dvacet nebo i pět korun za kus, i kvalitní tituly. Název má vzejít z náhody. Hra výběru napoprvé nevyšla, návod k přípravě rybářských návnad z 80. let nevyhovoval. Druhá volba. Tohle jsem četl jako kluk, vlastně šlo o můj první osobní kontakt se světem výtvarnýho umění, Gauguin. Bereme, Sérusier náhodně otvírá, dada opět selhalo, to není vhodná věta. Zkoušíme jinou stránku, tentokrát jde o náhodu, až podivně trefnou. Sérusier se stává Milanem Salákem. Gauguin v nevyřčenosti přítomen též jako Jiří David.
 
Výsledná výstava funguje na podobných principech jako výběr jejího názvu popsaný v anekdotě o nákupu románu s biografickými prvky ze života Paula Gauguina, Urozený divoch. Sjednocuje impulsivní volby, často učiněné do absolutního protikladu k původním představám a s do detailu promyšlenými jednotlivostmi možného výkladu děl i vazeb mezi nimi.
 
Původní poměrně rigidní koncepce počítala s představou vystavit v galerii komerčního charakteru formou retrospektivní výstavy do detailu přesně znovu vytvořené nejrespektovanější a zároveň ekonomicky nejlépe zhodnocené práce obou umělců coby malby na stěně. Tedy média se svoji nezpochybnitelnou kvalitou i hodnotou, přesto svou nepřenositelností zbaveného možnosti komoditního využití a odsouzeného k zániku s koncem výstavy.
 
V postupném procesu se však vyjevilo, že linie konceptu je neudržitelná, nedostačující a tedy                             i nerealizovatelná. Na zdech tak vznikají reminiscence na původní série, jde o zcela nové obrazy, v původním obsahu rozehrávající aktuální zájmy obou umělců. Připojuje se také práce, která může být předzvěstí něčeho nadcházejícího. Třeba i slepou uličkou, kterou právě tato výstava ohledá a uzavře. Nebo naopak novým formálním či ideovým principem. Vztahy mezi původní malbou na plátno a malbou na stěně, mezi reprodukcí a kreací, zadáním a vlastní realizací jsou nakonec jen jedním z plánů čtení výsledku společné práce Jiřího Davida a Milana Saláka. Mezi všemi obrazy navzájem se pne linie mnohem komplexnějšího charakteru, které oba umělci dali vzniknout svým věčným kverulantským ohledáváním prostoru média malby i světa umění jako takového. Jejich zájem se jako vždy rozpíná do absolutních rovin, kosmos se zdá být pouze prvním nadhozem.